Být hráčem či hráčkou FBŠ Hattrick Brno není jen o samotném florbale. Oddíl nabízí v ročních členských příspěvcích profesionální servis zajišťovaný špičkami svých oborů, který je ve sportovním prostředí vysokým nadstandardem. Co máš všechno zajištěno jakožto náš člen?
Na skvělý úspěch dosáhly mladé naděje Hattricku. Na nedávném turnaji Brno Open Game slavily elévky, které hrály systémem 3+1, zlaté medaile a suverénním způsobem si došly pro titul. Na medailových umístěních je pak doplnili ještě bronzoví dorostenci.
Již ve čtvrtek 22. června opět přijde jedna z největších turnajových akcí roku. Mladé naděje Hattricku se představí na domácím Brno Open Game, kde se mohou těšit na souboje s věhlasnými protivníky a na zkušenosti z velkých zápasů. Jak vypadá program jednotlivých družstev v základních skupinách?
Daniel Jilčík, člen Hattricku Brno se zúčastnil jarní expedice v Himalájích. Díky dobré kondici, kterou má díky systematické přípravě mladých florbalistů v klubu, se Daniel mohl přidat k ryze dospělé výpravě – trek kolem Annapurny. Autorkou textu je paní Veronika Jilčíková, jíž tímto za zajímavý příspěvek děkujeme.
Cesta začala v Kathmándu, odkud se všichni přesunuli autobusem do Besisaharu. Nově vybudované silnice umožňují posunout se dále a cestu si tím výrazně zkrátit. Sedmičlenná výprava z Moravy měla předsevzetí jít celou cestu pěšky a vše si nést na zádech sami, bez jakékoliv zkratky. Cesta ubíhá dle plánu. Celkem snadno se všichni přehoupli do výšky 3 500 m n. m.
Bohužel výšková nemoc si vybírá svoji daň a jeden člen výpravy je odsouzen se vrátit do údolí. Daniel pomáhá mimo jiné plánovat i další postupnou aklimatizaci. Výprava se konečně dostává k aklimatizačnímu výstupu na Tilicho Lake. Toto krásné místo, nejvýš položené jezero na světě, zůstane nakonec nedobyto.
Ostré slunce na tmavomodré obloze, hluboký čerstvý sníh a výška téměř 5 000 m n. m. se nakonec staly osudnými třem členům výpravy, kteří se pouhých 800 m před jezerem obrací zpátky do výškového tábora. Pocítit takové zklamání bylo těžké, ale na druhou stranu se při sestupu ukázalo, že předčasný sestup byl správné rozhodnutí. Není radno si v Himalájích zahrávat.
O den později se ztratil nejstarší člen výpravy. Po oznámení horské záchranné službě prostřednictvím satelitního telefonu se ukazuje, že v takových výškách v této zemi jste odkázáni pouze sami na sebe – pomoc nepřišla. Naštěstí se ztracenému členu podařilo najmout místního průvodce a se zbytkem skupiny se druhý den opět setkává.
Dále již přichází nejnáročnější den celé výpravy, a to přechod horského průsmyku Thorong La Pass ve výšce 5 416 m n. m. Den začíná velmi brzy. Ostatní skupiny s průvodci vychází již ve 4:30 ráno, ale ta naše česká opouští základní tábor až před 6. hodinou jako poslední v daném dni. Díky dostatečné aklimatizaci a dobré kondici se daří výpravě zdolat již kolem oběda krásné himalájské sedlo.
Vyčerpávající den končí až v pozdních večerních hodinách v hotelu. Druhý den po přechodu průsmyku nám byly odměnou nádherné výhledy zpátky do údolí. Další dva dny s batohem na zádech a výlet je téměř u konce. Konečným cílem bylo batůžkářské město Pokhara a buddhistické památky v Kathmandu.
Daniel se hned po návratu vrátil na florbalové hřiště a snaží se uplatnil vylepšenou kondici na turnajích, jichž se účastní za svůj tým Hattricku. Himaláje jsou neodolatelné a Daniel doufá, že oslava jeho 14. narozenin v Nepálu nebyla jeho poslední.
